Act 5 | CzeCSP | STEP | Nějaký muž, jménem Ananiáš, prodal se svou ženou Safirou pozemek

Acts 5

Ananiáš a Safira

1 Nějaký muž, jménem Ananiáš, prodal se svou ženou Safirou pozemek 2 a s vědomím své ženy dal z výtěžku ^{▼▼ř.: z ceny (stejně 4,34)} něco stranou, ^{▼▼Joz 7,11; 1Tm 6,10; 2Pt 2,14} určitou část přinesl a položil k nohám apoštolů. ^▼▼4,37 3 Petr řekl: „Ananiáši, proč Satan ^{▼▼L 22,3; J 13,2; Jk 4,7} naplnil ^{▼▼::Ef 5,18} tvé srdce, že jsi lhal Duchu Svatému a dal jsi stranou část z výtěžku ^{▼▼ř.: z ceny (stejně 4,34)} za to pole? 4 Dokud zůstávalo neprodané, což nebylo tvé? A když jsi je prodal, což nebylo v tvé moci, ^{▼▼ř.: pravomoci} co uděláš s penězi? Proč ses ve svém srdci rozhodl k takové věci? Nelhal jsi lidem, ^{▼▼1S 8,7; L 10,16} ale Bohu.“ 5 Když Ananiáš slyšel tato slova, padl a zemřel ^{▼▼ř.: vydechl}; a na všechny, kteří to slyšeli, padl ^{▼▼ř.: stal se} veliký strach. ^{▼▼v. 11; 19,17; 1S 11,7; Est 8,17; Ž 105,38; 1Pt 1,17; Zj 11,11} 6 Mladší z bratří vstali, přikryli ^{▼▼J 19,40} jej, vynesli a pohřbili.

7 Uplynuly asi tři hodiny a vstoupila jeho žena, nevědouc, co se stalo. 8 Petr k ní promluvil: „Pověz mi, prodali jste to pole za tolik peněz?“ Ona řekla: „Ano, za tolik.“ 9 Petr jí řekl: „Proč jste se smluvili, abyste pokoušeli ^{▼▼15,10; Ex 17,2; Mt 4,7; n.: ()zkusili} Pánova Ducha? ^{▼▼8,39; L 4,18; 2K 3,17} Hle, kroky ^{▼▼ř.: nohy} těch, kteří pohřbili tvého muže, je slyšet za dveřmi; vynesou i tebe.“ 10 A hned padla k jeho nohám a zemřela. ^{▼▼ř.: vydechla} Když ti mladíci vstoupili, našli ji mrtvou. Vynesli ji a pohřbili k jejímu muži. 11 A velký strach padl ^{▼▼ř.: stal se} na celou církev ^{▼▼první užití klíčového výrazu ekklésia ve Sk; 8,1.3; 9,31; 11,26; 12,5; 13,1; 15,3; 18,22; 20,17; Mt 18,17; 1K 1,2} i na všechny, kteří to slyšeli.

12 Skrze ruce ^{▼▼14,3; 19,11} apoštolů se mezi lidem dálo mnoho znamení a divů. ^▼▼2,43 A všichni jednomyslně ^▼▼1,14 pobývali v Šalomounově sloupoví. ^▼▼3,11 13 Z ostatních se k nim nikdo neodvažoval připojit, ^{▼▼9,26; 10,28; 17,34; 1K 6,17} ale lid ^▼▼2,47 je velebil. 14 A ještě více věřících ^▼▼2,44 bylo přidáváno Pánu, množství mužů i žen, 15 takže dokonce na ulice vynášeli nemocné a kladli je na lůžka a lehátka, aby na některého z nich padl aspoň Petrův stín, ^▼▼19,12 když tudy půjde. 16 Scházelo se také množství lidí ⌈z měst okolo⌉ ^{▼▼var.: z okolních měst do} Jeruzaléma, přinášeli nemocné a trápené nečistými duchy, ^{▼▼8,7; Mt 10,1; Mk 1,27} a ti všichni byli uzdravováni. ^{▼▼od ř. therapeuó; 8,7; 28,9; srv. 4,9v; Mt 4,24; 17,18; L 10,9}

Apoštolové uvězněni a vysvobozeni

Tu povstal velekněz a všichni, kteří byli s ním, totiž strana ^{▼▼15,5; srv. 24,5p} saduceů; ^▼▼4,1 byli naplněni ^{▼▼srv. 2,4} žárlivostí. ^{▼▼13,45† ve Sk; 17,5v; Jk 3,14; n.: rozhorlením; [ř. zélos je klíčový pojem judaismu pro nábožensky motivovaný hněv — pro zachování čistoty víry (srv. 1Mak 2,24.58; 2K 11,2); srv.: horlivost — Ř 10,2; Fp 3,6]} 18 I vztáhli na apoštoly ruce ^{▼▼21,27; Mt 26,50} a vsadili je do veřejného vězení. ^▼▼4,3 19 Pánův anděl ^{▼▼8,26; 10,3; 12,7.23; 27,23; Mt 1,20!} však v noci otevřel ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}dveře vězení, vyvedl je ven a řekl: 20 „Jděte, postavte se v chrámě ^{▼▼Jr 7,2; J 18,20} a mluvte k lidu všechna slova ^▼▼11,14 tohoto života. ^{▼▼tj. života věčného; J 6,63.68; 12,50}“ 21 Když to uslyšeli, vešli za úsvitu ^▼▼J 8,2 do chrámu a učili. Když se dostavil velekněz a ti, kteří byli s ním, svolali veleradu, ^{▼▼6,12; 22,30; 23,20; Mt 26,59} celý sbor starších ^{▼▼n.: senát (ř. jiný výraz pro veleradu); HL} synů Izraele a poslali do vězení, aby byli apoštolové přivedeni. 22 Když tam služebníci ^{▼▼Mt 26,58} přišli, ve vězení je nenalezli. Vrátili se a oznámili: 23 „Vězení jsme našli důkladně ^{▼▼ř.: bezpečně} zavřené a stráže stojící u ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}dveří, ale když jsme otevřeli, nenašli jsme uvnitř nikoho.“ 24 Když ta slova uslyšel velitel ^▼▼4,1 chrámové stráže a velekněží, byli tím velmi zmateni. ^{▼▼2,6v.12; L 9,7} Nechápali, co se to mohlo stát. 25 Kdosi však přišel a oznámil jim: „Hle, muži, které jste vsadili do vězení, stojí v chrámě a učí lid.“ 26 Pak pro ně velitel se služebníky šel a přivedl je -- ale bez násilí; báli se totiž lidu, ^{▼▼4,21; Mt 14,5; L 20,6.19; 22,2} [aby] nebyli ukamenováni. ^{▼▼14,19; J 10,31}

27 Když je přivedli, postavili je před ^{▼▼ř.: ve veleradě} veleradu a velekněz se jich otázal ^{▼▼tj. ve smyslu výslechu (srv. Mt 27,11; J 9,19)} : 28 „Výslovně ^{▼▼ř.: Příkazem („oznámení ohledně něčeho, co musí být uděláno“); 16,24; srv. 1Te 4,2!} jsme vám přikázali, abyste neučili v ^▼▼4,17 tomto jménu, a hle, naplnili jste Jeruzalém svým učením a chcete na nás uvést krev toho člověka.“ ^{▼▼idiom ve smyslu: nás chcete obvinit; Mt 23,35; 27,25; Sk 2,23; 3,14; 7,52} 29 Petr a apoštolové odpověděli: „Boha je třeba poslouchat více než lidi. ^▼▼4,19 30 Bůh našich otců probudil z mrtvých Ježíše, kterého jste vy pověsili na dřevo a zabili; 31 toho Bůh jako vůdce ^{▼▼7,31p; Mt 2,6; 23,10; He 2,10} a zachránce ^{▼▼13,23; L 2,11!} vyvýšil ⌈na svou pravici⌉, ^{▼▼n.: svou pravicí} aby dal Izraeli pokání ^▼▼2,38 a odpuštění hříchů. 32 My jsme svědkové ^▼▼1,8 těchto slov, i Duch Svatý, ^{▼▼15,28; J 15,26} kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají.“

Gamalielova rada

Když to uslyšeli, rozzuřili ^▼▼7,54 se a chtěli ^{▼▼var.: rozhodovali se} je zabít. 34 Tu povstal ve veleradě jeden farizeus jménem Gamaliel, ^{▼▼Gamaliel byl učitelem apoštola Pavla (22,3).} ⌈učitel Zákona⌉, ^{▼▼L 5,17p} kterého si vážil všechen lid; poručil, aby ty lidi na chvíli vyvedli ven, 35 a řekl jim: „Muži Izraelci, ^▼▼2,22 dobře si rozvažte, co s těmito lidmi uděláte. 36 Neboť před nedávnem ^{▼▼ř.: těmito dny} povstal Theudas a říkal, že on je někým [velikým]; ^▼▼8,9 i připojil se k němu počet asi čtyř set mužů. Byl však zabit, a všichni, kteří ho poslouchali, byli rozptýleni a obráceni vniveč. 37 Po něm povstal ve dnech soupisu ^{▼▼[r. 6 po Kr. (pozdější soupis nežli v L 2,2)]} Juda Galilejský ^{▼▼[Josephus o něm píše jako o muži z Gamala v Gaulanitis, který odmítl odevzdat daň císaři]} a strhl za sebou lid; také on byl zničen a [všichni], kteří ho poslouchali, byli rozptýleni. 38 Proto vám nyní pravím: Nechte tyto lidi a propusťte je. Je–li tento plán či toto dílo z lidí, ^{▼▼Mk 11,30} zanikne; ^{▼▼Mt 15,13} 39 je–li však z Boha, nebudete je moci zničit -- abyste snad nakonec nebyli nalezeni jako ti, kdo bojují proti Bohu.“ ^{▼▼11,17; Př 21,30} Poslechli ho, 40 zavolali apoštoly, zmrskali ^{▼▼22,19; Mt 10,17; 2K 11,24} je a přikázali jim, aby nemluvili v ^▼▼4,17 Ježíšově jménu, a propustili je. 41 Oni tedy šli z ^{▼▼ř.: od tváře (tzn. přítomnosti)} velerady a radovali se, že byli uznáni za hodné, aby byli potupeni pro to jméno. ^{▼▼J 15,21; 1Pt 4,14} 42 Každý den v chrámě a po domech ^▼▼20,20 nepřestávali učit a zvěstovat ^{▼▼n.: + jako evangelium (Ga 1,9); ř. euangelizein; Mk 1,1p; Sk 8,4; 9,22; 11,20; 17,18} Krista Ježíše. ^{▼▼var.: Ježíše toho Krista / Mesiáše; n : Ježíše jako Krista (9,22; 17,3)}